Dalším krokem na cestě k eGovernmentu je zavedení informačního systému datových schránek. Jedná se o nejpřevratnější novinku v komunikaci státní správy. A jak bude naplňování strategie eGovernmentu pokračovat? O tom na tiskové konferenci 1.7. 2009 informoval náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček:
„Strategii eGovernmentu realizujeme už přes dva a půl roku podle přesného plánu: prvním krokem bylo zprovoznění kontaktních míst Czech POINT, druhým KIVS neboli komunikační infrastruktura veřejné správy. Dnešním dnem se nám podařilo realizovat předposlední krok -díky zákonu č. 300/2008. Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, vstupují v platnost datové schránky a přesně za rok, tedy 1.7.2010, bychom měli završit naše úsilí zavedením základních registrů.“
„Předposlední projekt, který spouštíme právě dnes, je projekt datových schránek a autorizované konverze dokumentů. Je to nástroj pro efektivní doručování dokumentů právnickým osobám, fyzickým osobám, podnikatelům a úřadům. Naším cílem bylo vytvořit státem garantovaný systém pro elektronickou komunikaci. Někomu by se mohlo zdát, že jsou datové schránky něco podobného jako e-mail. Mezi nimi jsou však základní rozdíly, a to v odpovědnosti. Pokud se v e-mailové komunikaci něco ztratí, nemáte nikoho, po kom byste mohli požadovat náhradu škody za to, že jste něco poslali, a druhé straně to nebylo doručeno. V systému datových schránek je to stát a provozovatel Česká pošta, kteří nesou odpovědnost za to, že dokumenty budou doručovány. Další rozdíl je, že v e-mailové komunikaci si nemůžete být jisti, že ten, s kým komunikujete, je opravdu ta osoba, za kterou se vydává. To se v datových schránkách nestane. Přesně víte, s kým komunikujete. Proto je systém datových schránek nesrovnatelný s emailovou komunikací,“ vysvětlil výhody datových schránek náměstek Zajíček.
„Systém základních registrů vychází ze jednoduchého principu. Stát má mnoho poboček a institucí, které potřebují sdílet informace, jež se týkají lidí, firem, majetku a jejich práv a povinností. To jsou klíčové údaje, které ve veřejné správě potřebujeme sdílet. Proto vzniknou čtyři základní registry: registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Žádné úřady v ČR, pokud mají přístup do základních registrů, nebudou obtěžovat firmy a občany, aby po nich chtěly údaje, které mohou získat ze základních registrů samy. Odpadne tak opakované předkládání dokumentů. Zavedení základních registrů bude završení strategie eGovernmentu v České republice, kdy přestaneme obíhat úřady a obíhat začnou pouze data. Všechny projekty eGona (Czech POINT, KIVS, eGovernment act a základní registry) tak, jak se skládají dohromady, znamenají jeden velký posun. Začínáme dělat pořádek v české byrokracii. Zjistíme, kolik úřadů, které vykonávají nějakou pravomoc, Česká republika má. Díky tomu, že zřídíme datové schránky, budeme vědět, kolik je úřadů, jaké jsou to úřady a jaké kompetence mají. Konečně můžeme začít hodnotit, zda se veřejná správa v ČR dělá efektivně a kvalitně. Díky datovým schránkám a základním registrům budeme mít komplexní přehled o české byrokracii,“ dodal na závěr Zdeněk Zajíček.
2. července 2009