Při vydávání ověřených výstupů z ISVS nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, je ověřující
povinen vést evidenci pouze v rozsahu písm. a), b) a d) podle § 9b odst. 4 zákona
o ISVS., tj.:
Evidence podle § 9b odst. 4 (bez ohledu na to, zda je vedena v listinné nebo elektronické podobě) je obdobně jako např. evidence u vidimace a legalizace, spisovou dokumentací. Lhůta pro vedení této evidence by tedy měla být stanovena ve skartačním plánu schváleném příslušným archivem vykonávajícím dohled nad spisovou službou ověřujícího orgánu. Lze doporučit, aby tzv. skartační lhůta (doba, po kterou se evidence uchovává u ověřujícího orgánu) byla stanovena, opět obdobně jako je tomu v případě vidimace a legalizace, po dobu 10 let (což je také doba, po kterou je možné uplatnit nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).