logo Czech POINT

Czech POINT

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál

Všechna | A C D E F G I J K L M N O P R S Ú V W Z
Seznam v současnosti obsahuje 158 jmen
Administrátor
Správce informačního systému (IS), který jako uživatel má právo přidávat či ubírat další uživatele. Dále také může žádat o znepřístupnění schránky a o povolení příjmu komerčních zpráv.
Aktivace
Uvedení do činnosti, spuštění.
Autentizace
(nepopíratelnost) Údaje umožňující provést ověření identity fyzické osoby, tyto údaje jsou vedeny v rozsahu stanoveném zákonem, upravujícím vedení příslušného Základního registru.
Autorizovaný přístup
Omezení pro přístup k informačním zdrojům, které mají osobní nebo pracovní charakter. Obvyklý autorizovaný přístup je prostřednictvím přihlašovacího jména a hesla. Jinou možností je elektronický podpis. Existuje více možností autorizace, např. přístup v elektronickém bankovnictví (PIN) a pod. K autorizaci lze využít biometrické prvky.
Centrální místo služeb (CMS)
Vytváří základní stavební prvek celé komunikační infrastruktury veřejné správy. Bude realizovat služby pro výměnu dat a služeb mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy, resp. bude umožňovat, aby každý zaměstnanec a úředník veřejné správy získal prostřednictvím CMS efektivnější přístup k informacím, na které má dle platné právní úpravy nárok. Komunikační infrastruktura také poskytuje všechny potřebné služby ke komunikaci v celé veřejné správě a zajišťuje komunikaci v rámci Evropské unie a to jak s orgány jednotlivých členských států, tak i s orgány EU.
Centrální registrační místo
Speciální pracoviště zřizované od srpna 2006 při živnostenských úřadech, kde může klient zároveň při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení a podání i vůči dalším správním úřadům - finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce, a to pomocí tzv. Jednotného registračního formuláře dle živnostenského zákona. Tuto funkci splňují také pracoviště Czech POINT.
Certifikace
Způsob ověření požadované kvality či stanoveného požadavku. Používá se pro ověření jednotlivce či skupiny obyvatel vykonávajících podobné či shodné činnosti, vyžadující ověření kvality a nutnost jejího prokázání (lektoři, technologické postupy, kontrola kvality, atd.). Nejčastěji se využívá ve veřejné správě, průmyslu, marketingu a vzdělávání. Ověřuje se většinou zkouškou a prokazuje certifikátem, uděleným certifikační autoritou.
Certifikát
Digitální certifikát je datová struktura identifikující jejího držitele. Tato datová struktura bývá uložena buďto v souboru nebo na hardwaru zařízení. Je určen k podepisování a šifrování dat. Podobu certifikátů stanovuje standard X.509.
Číslo evidenční
Slouží k označení staveb určených k individuální rekreaci nebo účelových staveb, jako jsou např. garáže.
Číslo orientační
Číselný prostorový identifikátor sloužící k usnadnění orientace. Identifikuje budovu vztahem k územnímu prvku ulice a veřejným prostranstvím. Orientační čísla nemusejí být uplatňována ve všech obcích s uličním systémem. Součástí orientačního čísla může být písmeno, např. 2a, 2b, které zajišťuje stabilitu číslování budov, resp. částí budov v rámci ulice. Je přidělováno rozhodnutím obecního úřadu. V rámci ulice a ostatních veřejných prostranství je jedinečné. (www.czso.cz).
Číslo popisné
Slouží pro označení budovy. Každá budova musí být označena popisným číslem, s výjimkou budov vedlejších, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné stavby). O popisných číslech budov rozhoduje obecní úřad. Každé popisné číslo budovy musí být v rámci obce jedinečné.
Czech POINT
Projekt Digitální a informační agentury (zkratka pro Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) kladoucí si za cíl vytvořit univerzální podatelnu, ověřovací místo a informační centrum, kde by bylo možné na jednom místě (úřadě) získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, jakož i v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům. Místo, kde je dále možné ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také elektronickou podobu dokumentů, učinit podání ke kterémukoli úřadu veřejné správy, a konečně získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které stát k jeho osobě vede. Základní stavební jednotkou jsou obecní a městské úřady, magistráty, krajské úřady, pracoviště Hospodářské komory ČR, České pošty a notářů. Na pracovištích Czech POINT lze získat výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů. V budoucnu by mělo dojít k implementaci na celém území ČR a podstatnému rozšíření rozsahu služeb. Řešení je navrženo pro vytváření jednotných míst výkonu veřejné správný (one stop shop), kde si občan může vyřídit ve svém nejbližším okolí veškeré potřebné záležitosti s úřední asistencí nebo pomocí dálkového přístupu (internet). Současně slouží ke vzájemné komunikaci institucí a orgánů veřejné správy. Cílem projektu je dostupnost veřejných služeb z každé obce a možnost vyřídit občanské záležitosti prostřednictvím asistované služby nebo internetu.
CzechPOINT@Office
Je neveřejné pracoviště úřadu, kde úředník samostatně čerpá informace, ověřuje a předkládá podání v rámci k eGovernmentu. Je určený pro úředníky orgánů veřejné moci, kteří ze zákona přistupují k rejstříkům nebo provádějí konverzi dokumentů z moci úřední. (Např. místo toho, aby občan nebo podnikatel dokládal Výpis z rejstříku trestů, úředník si pořídí nutný doklad pomocí CzechPOINT@Office.) Dovysvětlení: Jedná se o pracoviště na libovolném úřadě s technickým vybavením stejným jako v případě veřejnosti přístupných pracovišť Czech POINT, tzn. standardní počítač s přístupem na internet, webový, formulářový a dokumentový prohlížeč, účet pro používání CzechPOINT@Office (přístup pomocí dvojice certifikátů pro autentizaci a podpis žádostí).
Dálkový přístup
1. Možnost vyřizování potřeb občanů a zajištění jejich informovanosti na dálku, většinou elektronicky. Dálkový přístup je nesprávně omezován na přístup jen prostřednictvím internetu. Může se jednat také o přístup pomocí dalších služeb, jako jsou hlasové informační systémy, SMS zprávy, digitální televize a podobné komunikační kanály.
2. Přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (například s využitím internetu).
Datová schránka
Slouží pro komunikaci v oblasti veřejné správy. Jejím prostřednictvím lze činit podání kterémukoliv úřadu. Úřady prostřednictvím datové schránky doručují své písemnosti příslušným adresátům (fyzickým nebo právnickým osobám), stejně jako komunikují s jinými orgány veřejné správy. Veškerým úkonům, které jsou prostřednictvím elektronické datové schránky, resp. přepážky činěny, je přiznána ekvivalence k úkonům činěným písemně.
Datová schránka fyzické osoby
Je zřizována Digitální a informační agenturou bezúplatně na žádost fyzické osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům, do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti.
Datová schránka orgánu veřejné moci
Datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí Digitální a informační agentura bezodkladně po jejich vzniku, v případě notářů a soudních exekutorů bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. K přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena.
Datová schránka podnikající fyzické osoby
Digitální a informační agentura (DIA) zřídí podnikající fyzické osobě datovou schránku bezúplatně na žádost této osoby do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti. Advokátu, daňovému poradci a insolvenčnímu správci zřizuje DIA bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. DIA však zřídí advokátu a daňovému poradci datovou schránku podnikající fyzické osoby prvním dnem prvního kalendářního měsíce třetího roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčeno právo advokáta a daňového poradce na zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby na žádost.
Datová schránka právnické osoby
Datovou schránku právnické osoby zřídí Digitální a informační agentura bezúplatně právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační složce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to v případě právnické osoby zřízené zákonem bezodkladně po jejím vzniku, v případě právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do obchodního rejstříku. K přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.
Datová zpráva
Datovou zprávou jsou elektronické dokumenty od orgánů veřejné moci nebo vytvořený dokument, určený k elektronickému poslání do datové schránky orgánů veřejné moci. Dokumenty lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.
Datové rozhraní
Představuje popis způsobu předávání údajů. Pro elektronické předávání je třeba stanovit protokoly a technická řešení. Řada datových rozhraní je popsána normami nebo standardy.
Datový prvek
Jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována.
Digitální certifikát
Je datová struktura identifikující jejího držitele. Tato datová struktura bývá uložena buďto v souboru nebo na hardwaru zařízení. Je určen k podepisování a šifrování dat. Podobu certifikátů stanovuje norma X.509.
Držitel certifikátu datové zprávy
Je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která požádala o vydání kvalifikovaného certifikátu nebo kvalifikovaného systémového certifikátu pro sebe nebo pro podepisující nebo označující osobu a které byl certifikát vydán.
e jako elektronizace
Předpona, zkracující slovo elektronický/á/é, např. e-mail (elektronická pošta), atd. V současné době označení využívání nástrojů ICT v dané oblasti.
eGON
eGON, symbol projektů eGovernment, je v přeneseném významu živý organismus, ve kterém vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje. Existenci a životní funkce eGONa zajišťuje:
eGovernment
Název postupu modernizace veřejné správy s využitím nových možností informačních a komunikačních technologií. Technika veřejné správy s využitím nástrojů ICT. Používají se pojmy jako elektronizace nebo informatizace veřejné správy.
eLearning
Je realizace výuky s použitím prostředků informačních technologií.
eLegislativa
Překlad z anglického jazyku od slova eLegislation. Využívání nástrojů ICT v legislativním procesu, včetně tvorby a dostupnosti legislativního procesu a podpory její srozumitelnosti.
Elektronická podatelna
Elektronickou podatelnou je pracoviště orgánu veřejné moci určené pro příjem a odesílání datových zpráv. Dle § 2 písm. y) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
Elektronická značka
Elektronickou značkou může datové zprávy označovat právnická osoba nebo organizační složka státu. Lze ji přirovnat k otisku úředního razítka. Použití elektronické značky vydávání urychlí, protože značkami budou dokumenty moci být opatřovány automatizovaně, bez nutnosti ověření obsahu každé označované datové zprávy. Předpokladem je samozřejmě zadání náležitých parametrů vydávaných datových zpráv a odpovídající bezpečnostní opatření.
Elektronický podpis
Elektronický podpis zajišťuje několik různých věcí. První z těch důležitějších je zajištění integrity dokumentu. Pokud dostanete elektronicky podepsaný dokument, lze ověřit, že od jeho podpisu nebyl změněn. Pokud změněn byl, dozvíte se to a můžete podniknout odpovídající kroky (například mu nevěřit, podobně jako se smlouvou, ve které jsou některé pasáže opravené propiskou). Elektronický podpis je unikátní. Pouze vy dokážete dokument podepsat vaším podpisem. U běžného podpisu toto zajišťuje unikátnost písma. Za elektronickým podpisem v tomto stojí kryptografie. Zdroj: Jak na Internet / CZ.NIC
Elektronizace
Využívání informačních a komunikačních technologií pro zjednodušení některých postupů. Elektronizace ve veřejné správě by měla snížit byrokratickou zátěž občanů, zvýšit podíl občanů v rozhodovacích procesech (eDemokracie) a zajistit občanům asistenci při řešení životních situací a komunikaci s veřejnou správou.
ePodpis
viz eSign. Elektronický podpis, jednoznačně identifikovatelný a ověřitelný, využívaný v rámci elektronické komunikace pro ověření autora písemnosti. Nahrazuje plnohodnotně autorizaci v písemné podobě.
ePortals
V překladu elektronické portály. Vstupní místo přístupu na internetu ke zdrojům informací bez ohledu na jejich umístění. Také se nazývá rozcestník informací. Obsahuje velké množství aktivních odkazů na další webové stránky.
Fyzická osoba
Je jedním ze dvou typů právních subjektů. Na rozdíl od právnické osoby jde o tzv. přirozenou osobu. Fyzickou osobou je myšlen člověk jako jedinec v oblasti právních vztahů. Fyzická osoba má právní způsobilost k právům a povinnostem a právním úkonům. Způsobilost k právům a povinnostem má každý člověk od početí do smrti. V době mezi početím a narozením je tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. Plnou způsobilost k právním úkonům mají zletilí, tzn. osoby, které dovršily věkovou hranici 18 let (nebo dovršili věkovou hranici 16 let a s povolením soudu uzavřeli manželství) a které zároveň nebyly této způsobilosti zbaveni. Zbavit nebo omezit způsobilost k právním úkonům může výhradně soud.
Government
Government je zaměřen na technické provádění demokratické správy věcí veřejných. V případě využívání prostředků informačních a komunikačních technologií se mluví o eGovernmentu.
ICT
Označení pro informační a komunikační technologie. Tato široce používaná zkratka zahrnuje veškeré technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi. Původní koncepce informačních technologií (IT) byl doplněn o prvek komunikace, kdy mezi sebou začaly komunikovat jednotlivé počítače či uzavřené sítě. ICT ovšem nejsou jen hardwarové prvky (PC, servery, atd.), ale také softwarové vybavení (operační systémy, síťové protokoly, internetové vyhledavače, atd.). Informace jsou s komunikací výrazně spjaty. V moderním světě představují informační a komunikační technologie důležitou a nepostradatelnou součást státní, podnikatelské i soukromé sféry. ICT je používáno jako označení nástrojů k využívání informačních a komunikačních technologií, nových technologií zpracování a poskytování informací. Prostředky ICT usnadňují přístup k informacím.
Identifikace fyzické osoby
Jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého bydliště, popř. jiný údaj podle zvláštního zákona.
Identifikace právnické osoby
Její název a sídlo.
Identifikátor datové schránky
Slouží k identifikaci datové schránky, není zaměnitelný s žádným jiným identifikátorem využívaným orgány veřejné moci. Způsob tvorby identifikátoru stanoví agentura vyhláškou.
Informace poskytované na žádost
Se poskytuje ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena.
Informační systém
Funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností.
Informační systém datových schránek
Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích. Správcem informačního systému datových schránek je Digitální a informační agentura. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. Definován zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Informační systémy veřejné správy (ISVS)
Soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou jimi i informační systémy zajišťující činnosti podle zvláštních zákonů. Definovány zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
Institut pro místní správu Praha
Státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra k zabezpečení úkolů v oblasti prohlubování kvalifikace úředníků ÚSC. Plní vybrané úkoly státní správy na úseku prohlubování kvalifikace úředníků ÚSC podle zákona č. 312/2002 Sb., zejména metodicky koordinuje a řídí oblast zvláštních odborných způsobilostí a průběžného vzdělávání navazujícího na správní činnosti. Dále plní úlohu vzdělávací instituce podle § 17 téhož zákona. Je akreditována přímo zákonem. Plní další úkoly dle Zřizovací listiny.
Integrita dokumentu
Lze prokázat, že po podepsání nedošlo k žádné změně, soubor není poškozen (ani záměrně, ani omylem).
Integrovaný operační program (IOP)
Program zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Integrovaný operační program (IOP) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence tj. prostředků EU.
Interaktivní elektronické formuláře
Nástroj elektronické komunikace usnadňující práci s formuláři a komunikaci s úřady. Formulář lze vyplnit on-line, uložit v elektronické podobě, elektronicky podepsat a odeslat na příslušná místa. Vložené registrační údaje se zachovávají pro další použití formuláře a umožňují zjednodušení následného zpracování. Součástí elektronického formuláře mohou být také databáze, které usnadňují následné zpracování dat.
Internet
Počítačová síť, která pomocí nástrojů ICT umožňuje vyhledávání a sdílení údajů a informací, tzv. dálkový přístup k informacím. Počítačové sítě internetu se nazývají www (z anglického názvu "world wide web = celosvětová síť "). Jedná se o velmi důležitý nástroj pro podporu eDemokracie a eParticipace, zabezpečující podíl veřejnosti na rozhodovacích procesech veřejné správy. Je také nástrojem pro vytváření komunitních sítí.
Jednotný identitní prostor - JIP
JIP zabezpečuje procesy spojené se správou uživatelů informačního systému. JIP zabezpečuje procesy spojené se správou uživatelů informačního systému. JIP je zabezpečené adresářové úložiště s ověřenými a autorizovnými informacemi o orgánech veřejné moci, jejich uživatelích a jimi registrovaných AIS s přístupem do Základních registrů a do KAAS (Katalogu autentizačních a autorizačních služeb).
Informace v JIP jsou editována prostřednictvím
  1. elektronických formulářů pro správu údajů o subjektu a lokálních administrátorů
  2. webového administračního rozhraní Správy dat, nebo prostřednictvím webových služeb KAAS pro vybrané pro správu vybraných údajů o subjektu, uživatelů, pracovišť, složek krizového řízení a zřizovaných organizací
Katalog autentizačních a autorizačních služeb - KAAS
KAAS je sada webových služeb Jednotného identitiního prostoru určená pro
  1. editaci údajů v JIP prostřednictvím připojených systémů pro správu uživatelů (Identity management systémy, adresářové služby, LDAP2JIP)
  2. autentizaci a autorizaci uživatelů externího systému s využitím identity uživatele
Komerční podpis
Komerční certifikát je vhodný pro použití v uzavřených systémech, kde je mezi účastníky bezpečné komunikace současně uzavřena smlouva, řešící mimo jiné i podmínky komunikace. V daném případě jej lze použít pro tvorbu elektronického podpisu. V současné době mají komerční certifikáty dále své místo zejména tam, kde nelze podle současné legislativy kvalifikované certifikáty použít, a to pro šifrování a autentizaci.
Komunikační infrastruktura
Základní technická infrastruktura umožňující komunikace mezi dvěma a více uživateli.
Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)
Jednotná komunikační infrastruktura pro elektronické úřadování. Je to bezpečné místo propojení mezi veřejností a Veřejnou správou. Zabezpečuje propojení sítí a systémů do společného prostředí. Je založena na Koncepci KIVS, která byla schválena usnesením vlády. KIVS slouží ke garantované, bezpečné a auditovatelné výměně informací mezi jednotlivými orgány veřejné správy.
Kontaktní místo veřejné správy
Český podací ověřovací informační národní terminál neboli Czech POINT - místo, prostřednictvím kterého lze činit podání správním orgánům v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy. Kontaktními místy veřejné správy jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, systém kontaktních míst veřejné správy provozuje Digitální a informační agentura.
Kontrola ve veřejné správě
Přezkoumávání a posuzování dodržování zákonnosti ze strany orgánů veřejné správy.
Konverze dokumentů
Je úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, nebo úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl. Definována zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Kvalifikované časové razítko
Kvalifikovaným časovým razítkem je datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem, a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem.
Kvalifikovaný certifikát
Kvalifikovaný certifikát je vytvořen tak, že splňuje všechny aktuální požadavky dané legislativou, zejména evropským nařízením č. 910/2014 (tzv. eIDAS) a zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Je vhodný především pro komunikaci občanů se státní správou a samosprávou, stejně jako pro komerční aplikace. Používání kvalifikovaného certifikátu znamená výraznou časovou úsporu a volnost (např. odpadá nutnost vyřizování záležitosti pouze v úředních hodinách).
Legalizace
Ověřování pravosti podpisu. Podrobnosti stanoví zákon č. 21/2006 Sb.
Legislativní proces
Zákonodárný proces, postup při přípravě, navrhování, projednávání a schvalování zákonů. Zahrnují se sem obvykle též právní požadavky na formu, náležitosti a vlastnosti předkládaných návrhů. V širším smyslu se používá označení "legislativní proces" i ve vztahu k jiným právním předpisům než zákonům. Ve většině zemí, včetně ČR, je právně upravena pouze část legislativního procesu probíhající v zákonodárném sboru od uplatnění práva zákonodárné iniciativy. V ČR se tak děje zejména Ústavou a jednacími řády Poslanecké sněmovny a Senátu. Pokud je předkladatelem návrhu vláda, je proces přípravy › návrhu zákonů před jejich předložením Poslanecké sněmovně upraven legislativními pravidly vlády. Tato pravidla regulují i přípravu, navrhování, projednávání a schvalování podzákonných právních předpisů v orgánech státní správy.
Magistrát
Orgán statutárního města a hlavního města Prahy odpovídající funkci obecního (městského) úřadu, tj. výkonného orgánu obce plnící úkoly jak oblasti samostatné, tak i přenesené působnosti.
Matriční doklad
Pro účely zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, se matričním dokladem rozumí rodný, oddací nebo úmrtní list.
Matriční událost
Pro účely zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, se matriční událostí rozumí provedení zápisu narození, uzavření manželství, registrovaného partnerství nebo úmrtí fyzických osob.
Město
Symbolický titul, který mohou používat některé obce; na návrh obce, má-li tato alespoň 3.000 obyvatel, jej přiznává předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městy zůstávají i některé obce s nižším počtem obyvatel, které tento titul užívaly již dříve (před nabytím účinnosti současného zákona o obcích). Titul sám o sobě není spojen se zvýšenými kompetencemi.
Městská část
Organizační samosprávná jednotka statutárního města nebo hl. m. Prahy s vlastním zastupitelstvem; nutno odlišit od `části města`, která představuje pouze evidenční sídelní jednotku. Má vlastní orgány samosprávy - zastupitelstvo městské části, rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
Městský obvod
Statutární města mohou svá území členit na městské obvody nebo městské části se svěřenou působností, kterou realizují vlastní orgány. Městský obvod je organizační jednotka statutárního města s vlastními orgány samosprávy (zastupitelstvo městského obvodu, rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu). Není právnickou osobou, je součástí daného města a disponuje působností vymezenou statutem (tedy obecně závaznou vyhláškou přijatou zastupitelstvem statutárního města).
Městský úřad
Orgán města (viz také obecní úřad).
Městys
Dříve též městečko, historický typ obce stojícího mezi městem a vsí; na našem území označení používáno do r. 1954, poté zrušeno a v r. 2006 opět obnoveno, nyní uděluje statut městyse předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce po vyjádření vlády.
mGovernment
Využívání mobilních technologií (mobilní internet, bezdrátový přístup, např. prostřednictvím wifi) při komunikaci s veřejnou správou (mobilní rozšíření projektů eGovernment).
Modernizace veřejné správy
Proces, který respektuje a zachovává daný systém veřejné správy a svými aktivitami usiluje o jeho průběžné zlepšování. Cílem modernizace tedy není provést zásadní, zlomovou a systémovou změnu veřejné správy. V podmínkách spojeného modelu veřejné správy, který je aplikován v ČR je možné hovořit o kontinuálním procesu, který je garantován a koordinován vládou, který je plánován a vyhodnocován a který svými cíli prostupuje a zároveň propojuje jednotlivé úrovně veřejné správy. K obecným cílům modernizace veřejné správy patří zejména: zvyšování efektivity a transparentnosti, zkvalitňování horizontální a vertikální koordinace, posilování partnerské spolupráce a snižování resortismu, vyhodnocování dopadů regulace, oddělování operativních a koncepčních činností, zavádění moderních metod řízení kvality, zvyšování profesionality a apolitičnosti veřejné správy, zvyšování spokojenosti občanů a zákazníků atd.
Název části obce
Názvy nemají jen obce, ale také jejich části. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly evidenčními a s čísly popisnými přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na kterých se tyto části obce nacházejí. O názvech částí obce rozhoduje v rámci samostatné působnosti zastupitelstvo příslušné obce.
Název obce
Každá obec má svůj název. Zpravidla s ním disponuje dlouhodobě a na základě historických tradic. Názvy nových obcí se stanovují v souvislosti s procesem jejich vzniku při slučování nebo rozdělování obcí. Ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh příslušné obce.
Název ulice
Rozhoduje o něm obec (zastupitelstvo v samostatné působnosti). Uvádí se vždy v českém jazyce. Viz vyhláška č. 326/2000 Sb.
Nepřímí vykonavatelé státní správy
Vykonávají státní správu přeneseně (delegovaně). Patří mezi ně orgány obcí a krajů (v přenesené působnosti) nebo právnické a fyzické osoby soukromého práva.
Notář
Je fyzická osoba splňující předpoklady zákona o notářích a jejich činnosti, kterou jí stát pověřil notářským úřadem. Notáře jmenuje na návrh notářské komory ministr spravedlnosti, do jehož rukou skládá notář slib. Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Notář může ale za úplatu vykonávat činnost vědeckou, publikační, pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou a uměleckou.
NUTS
Územní statistická jednotka, vytvořená pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU.
NUTS 1
Územní statistická jednotka, vytvořená pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU. Velikosti území ČR.
NUTS 2
Územní statistická jednotka, vytvořená pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU, velikosti oblasti tj. ve smyslu regionů soudržnosti.
NUTS 3
Územní statistická jednotka, vytvořená pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) pro porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU, velikosti kraje (samosprávného).
Obchodní rejstřík
Veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích je veden v elektronické podobě.
Obec
Základní územní samosprávný celek, základní územní jednotka státu, společenství občanů žijících na tomto území, kteří mají právo na samosprávu a kterým se prostřednictvím zákonů svěřuje v přenesené působnosti také výkon státní správy. Obec je právnickou osobou (v oblasti soukromoprávní přiznává obci postavení právnické osoby občanský zákoník, v oblasti veřejnoprávní je postavení obce jako právnické osoby dáno obecním zřízením a Ústavou, které prohlašují obec za veřejnoprávní korporaci). Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. S vlastním majetkem a vlastními finančními zdroji hospodaří obec samostatně, musí však dodržovat podmínky stanovené zákonem. Veřejnoprávní korporace pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, chránící veřejný zájem. Jejími orgány jsou zastupitelstvo obce (města), rada obce (města), starosta, obecní (městský) úřad (v jehož čele stojí tajemník nebo v případě kdy není funkce tajemníka zřízena, pak starosta a zvláštní orgány obce. V ČR máme tři typy obcí, jejichž členění je dáno rozsahem svěřeného výkonu státní správy v přenesené působnosti: obce (I.typu), obce s pověřeným obecním úřadem (II.typu) a obce s rozšířenou působností (III.typu).
Obec s matričním úřadem
Obec, jejíž orgán v přenesené působnosti vykonává funkci matričního úřadu. Matričními úřady jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k jinému datu, § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
Obec s pověřeným obecním úřadem (II)
Typ obce, která vykonává v rozsahu jí svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon, a to Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
Obec s rozšířenou působností (III)
Typ obce, která vykonává v rozsahu jí svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s rozšířenou působností stanoví zvláštní zákon, a to Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, § 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
Obecní úřad
Orgán obce plnící úkoly v samostatné i přenesené působnosti; v jeho čele stojí starosta, dále jej tvoří místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Orgán zabezpečující každodenní úkoly jak v oblasti samostatné působnosti, tak i při výkonu státní správy v přenesené působnosti. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo či rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, a dále vykonává přenesenou působnost v záležitostech svěřených mu zákonem o obcích nebo jiným zákonem, s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu ÚSC nebo jeho územní části.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Pro účel výkonu přenesené působnosti obce je takto označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech, obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti na území obce a vedle přenesené působnosti na území obce s pověřeným obecním úřadem, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s rozšířenou působností určuje zákon č. 314/2002 Sb.
Ohlašovny
Místa, kde se podává ohlášení.
Operační program
Představuje plánované určení fondů EU, které jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.
Orgán veřejné moci
Orgán veřejné moci je takový orgán, který je nositelem veřejné moci. Orgány veřejné moci jsou (některé) státní orgány (např. Parlament, soudy, Policie ČR, ministerstva a jiné ústřední správní úřady), orgány územní samosprávy (například obecní úřad, obecní nebo městská policie). Veřejnou mocí disponují i jiné subjekty, které mají postavení obdobné orgánu veřejné moci, jako jsou např. orgány profesní či zájmové samosprávy (například některé orgány profesních komor a stavovských komor), zdravotní pojišťovny, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají státní správu (např. stanice technické kontroly, rybářská stráž).
Orgán veřejné správy
Jedná se o orgán veřejnoprávní korporace (např. státu, obce, kraje) či jiného veřejnoprávního subjektu, který má pravomoc a působnost rozhodovat o subjektivních právech a právních povinnostech jemu bezprostředně nepodřízených právních subjektů. Pravomoc (právní prostředky svěřené pro výkon veřejné správy) a působnost (okruh vymezených úkolů) orgánů veřejné správy (tj. státní správy a samosprávy) jsou stanoveny zákonem.
Orgány státní správy
Instituce vykonávající nebo zabezpečující zákonem stanovené činnosti a úkoly jménem státu nebo v jeho zájmu; ústřední (ministerstva, jiné ústřední orgány státní správy - např. ČSÚ, SÚJB, ÚOHS), územní (obecní a krajské úřady v přenesené působnosti), finanční katastrální a jiné správní úřady.
Orgány veřejné moci
Státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond ČR a jiné státní fondy, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři.
Osobní údaje
Jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.
Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti
Osvědčení (obsahující bezpečnostní prvky), kterým úředník prokazuje zvláštní odbornou způsobilost. Osvědčení vydává Digitální a informační agentura prostřednictvím Institutu pro místní správu Praha, který zároveň vede celostátní evidenci vydaných osvědčení.
Ověření zvláštní odborné způsobilosti zkouškou
Ověření znalostí, dovedností a schopností, jejich aplikace v praxi z obecné a zvláštní části zvláštní odborné způsobilosti; ověření je prováděno před zkušební komisí za podmínek stanovených zákonem č. 312/2002 Sb.
Ověřený výstup z informačního systému veřejné správy
Listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, je veřejnou listinou.
Ověřovací doložka
Potvrzuje, že určitý dokument vznikl jako opis, kopie nebo převedením z elektronické podoby do podoby listinné či naopak. Její náležitosti jsou vždy vymezeny zvláštním zákonem nebo vyhláškou. Může mít formu otisku razítka, a nebo může být vyhotovena na samostatném listu nebo přelepce za pomocí výpočetní techniky.
Platnost zákona
Vlastnost zákona spočívající v tom, že se stal součástí právního řádu. Jeho změna nebo zrušení by musely proběhnout ve smyslu novelizace, resp. derogace opět zákonem. K platnosti zákona nestačí jeho schválení, je nutná publikace zákona ve Sbírce zákonů. Do této publikace může ještě parlament své schválení revokovat, i když jde o velmi výjimečnou záležitost. Není významem totožná s účinností zákona.
Plná moc
Je jednostranný právní úkon, kterým zastoupený dává třetím osobám na vědomí, že zvolený zástupce je oprávněn za něj jednat a v jakém rozsahu. Plná moc osvědčuje, že mezi zastoupeným a zástupcem existuje právní vztah. Rozlišuje se plná moc generální, která opravňuje zmocněnce ke všem úkonům, které by mohl učinit zmocnitel, a plná moc speciální, která oprávnění zmocněnce činit právní úkony za zmocnitele omezuje pouze na ty právní úkony, které zmocnitel v plné moci vymezí.
Podnikající fyzická osoba
Podnikání je soustavná samostatná činnost určité osoby za účelem dosažení zisku. Obchodní zákoník podnikání definuje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Poplatek
Zpravidla takové platby, jejichž použití na rozdíl od daní je již předem určeno. Poplatky jsou platby, které jsou fyzické a i právnické osoby povinny platit v souvislosti s činností příslušného státního orgánu, vyvíjenou z jejich podnětu nebo v jejich zájmu. Poplatky se zdůvodňují jako částečná úhrada za činnost státních orgánů, případně jako eventuální zábrana, aby státní orgány nebyly zbytečně zatěžovány úkony, k nimž dávají poplatníci podnět.
Portál veřejné správy
Informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti vzdálený přístup k potřebným informacím z Veřejné správy a komunikaci s ní. Informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy a komunikaci s ní. Portál vznikl s využitím řady projektů státní správy a samosprávy a je budován postupně v několika etapách. Služby Portálu veřejné správy tvoří několik navzájem propojených systémů (např. "Novinky z veřejné správy", "Povinně zveřejňované informace", "Adresář úřadů", "Životní situace", "Zákony", "Podání", "Katalog informačních zdrojů", "Obchodní věstník", "Veřejné zakázky", "Mapové služby" apod.). Jednotlivé aplikace nabízejí informace a návody, jak v dané problematice postupovat (např. aplikace "Životní situace" nabízí ve strukturované podobě informace o tom, jakým způsobem, kde a jak vyřídit potřebnou záležitost, a to včetně poplatků, odkazů na nezbytné formuláře a kontaktní údaje).
Poskytovatel certifikačních služeb
Je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která vydává certifikáty a vede jejich evidenci, případně poskytuje další služby spojené s elektronickými podpisy.
Poštovní licence
Poštovní licence se uděluje subjektu, který je ochoten a schopen zajišťovat všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky. Jako kompenzace těchto povinností se mu současně uděluje výhradní právo podnikat v oblasti dodávání některých písemností. Základními službami, na které se vztahuje poštovní povinnost, jsou poštovní služby a zahraniční poštovní služby. Česká pošta, s.p., je držitelem poštovní licence od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2008 a dále prodloužena na období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2013.
PostSignum
Je certifikační autorita České pošty. Vydává kvalifikované a komerční certifikáty. Patří mezi tři akreditované poskytovatele certifikačních služeb v ČR společně s První certifikační autoritou a.s. a identity a.s.
Pověřená osoba
Osoba oprávněná činit právní úkony v zastoupení pověřující osoby.
Pověřený obecní úřad
Obecní úřad, který vedle výkonu státní správy v přenesené působnosti na území vlastní obce, vykonává přenesenou působnost stanovenou zvláštními zákony ve správním obvodu, určeném prováděcím právním předpisem (zákon. č. 314/2002 Sb).
Praha
Hlavní město České republiky. Je územním samosprávným celkem, který má současně postavení kraje i obce. Je veřejnoprávní korporace pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, chránící veřejné zájmy, mající vlastní majetek a vlastní příjmy, hospodařící za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu a vystupující v právních vztazích svým jménem a nesoucí odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jeho orgány jsou zastupitelstvo hl. m. Prahy, rada hl. m. Prahy, primátor hl. m. Prahy, Magistrát hl. m. Prahy, zvláštní orgány hl. m. Prahy a Městská policie hl. m. Prahy.
Právní moc
Po procesní stránce je v právní moci rozhodnutí, proti němuž nelze podat řádný opravný prostředek. Po hmotněprávní stránce po právní moci je akt nezrušitelný, nezměnitelný a nelze s výjimkou zákonem stanovených případů znovu rozhodnout ve věci samé.
Právnická osoba
Právnické osoby mají způsobilost mít práva a povinnosti. Právnickými osobami jsou sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo. Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).
Přenesená působnost
Výkon státní správy delegované státem formou zákona na orgány územních samosprávných celků.
Přenesená působnost kraje
Obsahem přenesené působnosti kraje je část výkonu státní správy, kterou na něj stát přenesl.V rámci přenesené působnosti mohou kraje vykonávat státní správu jen v těch věcech, které jsou na ně výslovně zákony přeneseny. Úkoly z toho vyplývající jsou kraje povinny zabezpečit.
Přenesená působnost obce
Výkon státní správy obcemi. Jde o úkoly, jejichž zajištění je povinností státu, ale prostřednictvím zákonů byly tyto úkoly přeneseny na obec. Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti rozlišujeme tři základní typy obcí: obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem a obce se základním rozsahem přenesené působnosti.
Přenesená působnost ÚSC
Státní správa, jejíž výkon byl zákonem svěřen příslušným veřejnoprávním korporacím (územním samosprávným celkům - ÚSC). Jde o úkoly, jejichž zajištění je povinností státu, ale prostřednictvím zákonů byly tyto úkoly přeneseny na ÚSC, které jsou povinny jej vykonávat za podmínek a v rozsahu dle zvláštních zákonů. Spadají sem záležitosti týkající se veřejných zájmů celé společnosti (např. ochrana přírody a krajiny, vedení stavebních řízení, dopravní agenda, ochrana kulturních památek, vedení matrik, atd.). Veřejné korporace jsou při výkonu této působnosti podřízeny dalším nadřízeným orgánům, přičemž nejvyšším orgánem v této soustavě (hierarchii) je orgán státu (např. ministerstvo). V rámci výkonu přenesené působnosti jsou ÚSC oprávněny vydávat nařízení. V rámci přenesené působnosti mohou ÚSC vykonávat státní správu jen v těch věcech, které jsou na ně výslovně zákony přeneseny. Úkoly z toho vyplývající jsou ÚSC povinny zabezpečit. Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti rozlišujeme tři základní typy obcí: obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem a obce se základním rozsahem přenesené působnosti.
Přenesená působnost výkonu státní správy
Výkon státní správy, který za stát vykonávají územní samosprávné celky na základě přenesení působnosti státní správy za podmínek a v rozsahu dle zvláštních zákonů.
Provozní dokumentace
Dokumentace informačního systému veřejné správy, která popisuje funkční a technické vlastnosti informačního systému.
Provozní informační systém
Informační systém zajišťující informační činnosti nutné pro vnitřní provoz příslušného orgánu, například účetnictví, správu majetku, a nesouvisející bezprostředně s výkonem veřejné správy.
Provozovatel informačního systému veřejné správy
Subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje.
Registr
Je definovaný soubor informací. Při jeho realizaci pomocí informačních technologií je třeba zajistit aktuálnost, bezpečnost a dostupnost dat dle legislativy.
Registr obyvatelstva (ROB)
V tomto registru jsou uvedeny referenční údaje o fyzických osobách, jejichž údaje jsou vedeny v základních registrech. Jedná se o občany ČR a EU, cizince s povolením pobytu v ČR a cizince, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany. Zdrojem dat jsou současné relevantní evidence. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry.
Registr osob (ROS)
V tomto registru jsou vedeny referenční údaje všech osob s právní subjektivitou, tj. fyzických a právnických osob, veřejnoprávních osob. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry.
Registr práv a povinností (RPP)
V tomto registru jsou vedeny referenční údaje o působnosti orgánů veřejné správy, o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a o oprávnění k přístupu k datům vedeným v základních registrech nebo v agentových informačních systémech. Vedle evidence agend veřejné správy jsou součástí tohoto registru projekty eSbírka zákonů a eLegislativa. Registr umožní také sledovat stav správního řízení u jednotlivých správních úřadů. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry.
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN)
V tomto registru jsou vedeny referenční údaje o územní identifikaci a katastru nemovitostí. Registr sdílí potřebná data s ostatními základními registry.
Rejstřík
Definovaný soubor informací nebo dat. Při jeho realizaci pomocí informačních technologií je třeba zajistit aktuálnost a dostupnost dle platné legislativy.
Rejstřík trestů
Je úředně vedená evidence osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidence jiných významných skutečností pro trestní řízení.
Rozšířená působnost
Výkon státní správy přenesený na obec. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají přenesenou působnost ještě v širším rozsahu než pověřené obecní úřady.
Samospráva
Forma veřejné správy spočívající ve správě územně či jinak organizovaného společenství lidí, které si své záležitosti řeší samostatně a činí rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím volených orgánů.
Sbírka zákonů
Označení ústředního věstníku sloužícího k vyhlašování (uveřejnění plného znění) právních předpisů a dalších aktů státních orgánů, zejména ústavních zákonů, zákonů, zákonných opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášek ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů, nálezů Ústavního soudu a rozsudků Nejvyššího správního soudu, sdělení Ústavního soudu, rozhodnutí prezidenta republiky, sdělení ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, úplných znění ústavních zákonů a zákonů či sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby.
Spisová služba
Zajištění odborné správy dokumentů došlých a vzešlých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností.
Správa uživatelů
Správa uživatelů, která zahrnuje administraci individuální uživatelských účtů, přístupových práv pro jednotlivé uživatele v rámci daného subjektu včetně jejich aktualizace, je zabezpečována v rámci Jednotného identitního prostoru – JIP.
Správce datového prvku
Právní subjekt, který nové datové prvky předkládá, navrhuje jejich změnu nebo zrušení.
Správce informačního systému veřejné správy
Subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá.
Správní poplatky
Povinná nenávratná platba plynoucí do veřejných rozpočtů, za níž má poplatník nárok na ekvivalentní protiplnění ze strany správního orgánu, mající jednorázový a nahodilý charakter. V praxi to znamená, že okamžikem zaplacení poplatku správní orgán provede určitý úkon. Předmětem správního poplatku je správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy prováděné orgány moci výkonné České republiky a orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy.
Státní správa
Druh činnosti státu realizovaný především státními orgány a orgány, na které stát výkon státní správy přenesl. Na jednotlivých úsecích výkonu státní správy působí tzv. ústřední orgány státní správy, a to jednak ministerstva, v jejichž čele stojí člen vlády, a další ústřední orgány státní správy. Nejnižším stupněm státní správy je obec. Ve státní správě platí vztahy podřízenosti a nadřízenosti - hierarchické uspořádání.
Statutární město
Obec se zvláštním postavením, svým způsobem zvláštního významu. Jejich výčet je uveden v zákoně o obcích. Postavení statutárního města je možné získat pouze zákonem, přičemž nejsou stanovena žádná výslovná kritéria, podle kterých by byly posuzovány předpoklady pro získání takového postavení. Specifické je u statutárních měst zejména to, že mohou na základě rozhodnutí zastupitelstva města své území členit na městské obvody nebo městské části se svěřenou působností realizovanou vlastními orgány.
Stejnopis
Další vyhotovení listiny, smlouvy apod.
Strukturální fondy
Nástroj finanční pomoci pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů; Česká republika se řadí mezi méně bohaté státy Evropské unie a v období 2007-2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z těchto fondů EU přibližně 26,7 miliard EUR; mezi tyto fondy náleží Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj pro podporu rybolovu.
Subjekt veřejné správy
Stát a ty subjekty, kterým tak stanoví zákon, např. územní samosprávné celky. Mají práva a povinnosti související s veřejnou správou jako: 1. nositel veřejné správy: stát jako právnická osoba veřejného práva, veřejnoprávní korporace zřízené zvláštním zákonem - územní samosprávné celky, profesní komory; 2. vykonavatel, který veřejnou správu reálně vykonává: ministerstva a jiné správní úřady, orgány veřejnoprávních korporací, např. zastupitelstvo, rada, starosta resp. hejtman, obecní úřad resp. krajský úřad apod.
Subjekty provádějící konverzi
Konverzi na žádost provádějí kontaktní místa veřejné správy. Konverzi z moci úřední provádějí orgány veřejné moci pro výkon své působnosti.
Úředně ověřený podpis
Na žádosti fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu nebo zaměstnancem zařazeným v kontaktním místu veřejné správy anebo je-li podepsána zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
USB Token
Je zařízení, které slouží k uložení důvěrných dat, jako jsou digitální certifikáty a páry veřejných a privátních klíčů. Data jsou samozřejmě uložena bezpečně a nelze je neautorizovaně využívat. V praxi se pak toto zařízení používá jako elektronický klíč - zařízení se pomocí USB portu připojí k počítači a poskytovatel informací využije data umístěná na tokenu k tomu, aby ověřil, že daný uživatel má právo přístupu k daným informacím. USB token můžete díky velikosti nosit vždy s sebou, stejně jako skutečné klíče.
Vidimace
Postup, kterým se ověřuje, že opis nebo kopie (nazývána rovněž jako`vidimovaná listina`) se doslova shoduje s předloženou listinou. Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině, ani jejich soulad s právními předpisy. Vidimace se provádí na žádost. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady. Vidimace se na vidimované listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka.
Vidimovaný dokument
(Vidimace) postup, kterým se ověřuje, že opis nebo kopie (nazývána rovněž jako`vidimovaná listina`) se doslova shoduje s předloženou listinou. Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině, ani jejich soulad s právními předpisy. Vidimace se provádí na žádost. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady. Vidimace se na vidimované listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka.
Vyhláška (prováděcí právní předpis)
Je zákonem stanovené označení právního předpisu, který vydává ministerstvo nebo jiný správní úřad k provedení zákona.
Webové stránky
Informace textového, obrazového, zvukového nebo video charakteru uložené na internetu. Webové stránky krajů, měst a obcí musí obsahovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím a dalších zákonů. Podrobně popisuje informace prováděcí vyhláška. Webové stránky musí obsahovat i odkaz na povinně zveřejňované informace, elektronickou úřední desku a přístup k elektronické podatelně.
Základní registry
Informační systém veřejné správy, který obsahuje Referenční údaje. Základní kámen pro rozšiřování služeb pro občany v rámci strategie rozvoje projektů eGovernmentu. Registry představují soubor dat a údajů, které bude sdílet celá veřejná správa. Ostatní registry budou čerpat údaje ze základních registrů. Základními registry jsou: - registr obyvatelstva (ROB) - registr osob (ROS) - registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) - registr práv a povinností (RPP).
Zákon
Obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (Parlamentem). Pokud jde o právní sílu, zákon je nadřazen podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením). avšak je podřízen ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám. Z hlediska oblasti právní úpravy není zákonodárce ničím omezen, může tedy normovat kteroukoli oblast společenských vztahů, aniž by k tomu potřeboval zvláštní zmocnění. Obecně platí, že povinnosti lze fyzické a právnické osobě ukládat pouze zákonem; podzákonným předpisem tak lze činit, pouze existuje-li k tomu zvláštní zákonné zmocnění. Ukládání některých povinností, např. placení daní a poplatků, je však vyhrazeno zákonu. Pokud zákon nebo některé jeho ustanovení odporuje ústavnímu pořádku, může být zákon nebo jeho část zrušena Ústavním soudem.
Zaručený elektronický podpis
Elektronický podpis, který splňuje následující požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou, b) umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, c) byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, d) je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
Živnost
Je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosazení zisku. V Česku provozování živností upravuje živnostenský zákon. Fyzická nebo právnická osoba, která chce živnost provozovat, musí získat živnostenské oprávnění pro danou činnost. Živnostenské oprávnění se od 1. 7. 2008 osvědčuje výpisem ze živnostenského rejstříku. Kromě výpisu mohou podnikatelům osvědčit živnostenské oprávnění i živnostenské listy a koncesní listiny, vydané před 1. 7. 2008, pokud jsou platné.
Živnostenský list
Průkaz živnostenského oprávnění, který osvědčuje splnění podmínek stanovených živnostenským zákonem pro provozování živností ohlašovacích s údaji podle živnostenského rejstříku, je veřejnou listinou.
Živnostenský rejstřík
Úřední seznam podnikatelů podnikajících na základě živnostenského povolení, informační systém veřejné správy, jehož správcem je Živnostenský úřad České republiky a provozovateli jsou obecní a krajské živnostenské úřady, do něhož Živnostenský úřad České republiky zapisuje další údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živností.
Zmocněnec
Zástupce (fyzická nebo právnická osoba), který zastupuje jinou osobu (zastoupeného, např. účastníka řízení) na základě písemné plné moci v rozsahu jím uděleného zmocnění (tj. je oprávněn za něj činit právní úkony, ke kterým ho zastoupený pověřil).
Zmocnitel
Fyzická nebo právnická osoba zastoupená jinou fyzickou nebo právnickou osobou (zástupcem neboli zmocněncem). Zmocnitel (zastoupený) plnou mocí pověřuje zmocněnce (zástupce), aby za něj jednal a činil právní úkony, ke kterým by byl sám oprávněn, a to v rozsahu, v jakém v plné moci určí.
Zpřístupnění datové schránky
Digitální a informační agentura zašle do vlastních rukou přístupové údaje k datové schránce osobě uvedené v § 8 odst. 1 až 4 zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, případně administrátorovi, bezodkladně po zřízení datové schránky. Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4 nebo administrátora, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám.
Způsobilost k právním úkonům
Plnou způsobilost k právním úkonům mají zletilí, tzn. osoby, které dovršily věkovou hranici 18 let (nebo dovršily věkovou hranici 16 let a s povolením soudu uzavřely manželství) a které zároveň nebyly této způsobilosti zbaveny. Zbavit nebo omezit způsobilost k právním úkonům může výhradně soud.
Zrušení datové schránky
Digitální a informační agentura zruší: a) datovou schránku fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne úmrtí fyzické osoby, případně dne, který je v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, b) datovou schránku podnikající fyzické osoby po uplynutí 3 let ode dne výmazu podnikající fyzické osoby ze zákonem stanovené evidence, c) datovou schránku právnické osoby po uplynutí 3 let ode dne zániku právnické osoby nebo organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které nemají právního nástupce, případně ode dne jejich výmazu ze zákonem stanovené evidence, d) datovou schránku orgánu veřejné moci po uplynutí 3 let ode dne po jeho zrušení.